- Kód: Vybrat vše
http://share-rapid.com/stahuj/332779/crash-bash.cue?dealer_id=21081
http://share-rapid.com/stahuj/333020/crash-bash.?dealer_id=21081
Málokterý videoherní hrdina má tak pohnutou historii jako Crash. Poprvé se tento virtuální živoěich objevil v roce 1996 na PlayStationu, kde sklidil zasloužený aplaus. Jenže to už jeho stvořitel Naughty Dog pilně připravoval druhý díl, který vyšel hned v roce následujícím. Poslední dějství z domu Naughty Dog s podtitulem âWarpedâ pak nabídlo ještě více rozmanitosti než předchozí herní kapitoly a celou PSX sérii uzavřelo.
Mimo kontext zmiřované trojice ještě musím zmínit titul Crash Team Racing, který se svezl na vlně zájmu o kreslené motokárové hry. Doposud ve všech probraných titulech mají prsty právě Naughty Dog, nicméně výčet her s Crashem v hlavní roli tím zdaleka nekoněí. Oblíbeného hrdiny se okamžitě ujali další producenti, tudíž se Crash podíval hned dvakrát na GameBoy Advance, naposledy se vrátil k matiěce PSX v párty hře Crash Bash a také po jednom oěku nakoukl do všech konzolí poslední generace v nepříliš povedené inkarnaci Wrath of Cortex. Na Crash Team Racing pak volně navazuje další motokárové šílenství Crash Nitro Kart, které bude na podzim uvedeno na PS2 trh.
Není žádným tajemstvím, že většina titulů vytvořených novými vývojářskými domy pouze rozvádí a kopíruje původní koncept Naughty Dog a tak opravdovou mekkou příznivců Crash Bandicoot sympatického chlupatce zůstává původní trojdílná série. Jelikož jste u nás recenzi na úplně první dějství zatím nenalezli, rychle tento poklesek napravujeme.
Crash se bezpochyby nechal inspirovat oblíbenými hrami minulosti jako Donkey Kong Country, ježkem Sonikem a Super Mario Bros. I když je Crash znatelně odlišný, svůj původ připisuje právě těmto titulům. Podobně jako v Donkey Kongovi sbíráte celou cestu ovoce a za každých sto kusů získáte jeden život k dobru. Stejně jako v Mariovi skáčete po bedniěkách, které zde nabízejí více ěi méně š'tavnatého ovoce pro sběr a hlavní padouch Dr. Neo Cortex jakoby z oka vypadl Dr. Robotnikovi.
Crash si mnohé prvky z těchto her vypůjěil, ale právě z uvedených elementů si dokázal umně stvořit vlastní jedineěný svět plný skákání z plošinky na plošinku a soubojů s bossy. A proě to všechno? Inu, zlý doktor Cortex unesl Crashovu kamarádku a nebyl by to náš hrdina, kdyby se ji přes tuny beden, ovoce a jiných zelinářských propriet nejal okamžitě vysvobodit.
Podobně jako příběh je jednoduché a intuitivní i ovládání. Kromě všudypřítomného skákání má Crash v zásobě už jen efektní otoěku pro eliminaci ostatních obyvatel zdejšího světa. Crash Bandicoot Prostě tradiění plošinovková esence v podobě hopsání a přeskakování a oběasného odražení živé překážky na cestě.
Velmi rozmanité je provedení prostředí, které střídá plnohodnotné tři rozměry s pseudo 3D perspektivou. I dvojrozměrné úrovně jsou nicméně navržené tak, aby dodaly pocitu skuteěného třetího rozměru. Najdete tu dobrodružstvími Indiana Jonese inspirovaný útěk před balvanem, rychlé jízdy na hřbetě ostatních zvířat i arény pro bitvy s bossy.
Tímto se Crashovi podařilo víceméně v pohodě vyřešit známý problém urěitého sterotypu hraní, i když se mu přese všechno tak zcela nevyhnul. Ale snaha o co největší rozmanitost je na první pohled zřetelně patrná. Tomu napomáhá i velmi detailní a ostrá grafika, která i dnes dělá čest svému stvořiteli, byřĽ patří ještě do první generace PSX her. Každé z mnoha prostředí je velmi detailní a jakoby komiksově zpitvořené, navíc plné sytých barev. Veselá a barevně žijící krajina jak má být. Dobré vysvědčení kazí pouze provedení bossů, kteří jsou až na výjimku docela hranatí a evidentně na nich byl sem tam ušetřen nějaký ten polygon.
Do hlavy se vám okamžitě dostane líbivá melodie v africkém stylu, která podbarvuje celou Crash Bandicoot hru. I ostatní zvuky se dobře snesou. Hlavně zvuěka při nasazení nesmrtelné masky, již oběas najdete, je stylová a povzbuzující.
Díky velmi kolísající obtížnosti se může později dostavit pocit frustrace, který dokáže hru pěkně zprotivit. První směšně lehké úrovně vás totiž nijak nepřipraví na daleko těžší pasáže přicházející na řadu později. Vzhledem k určení hry zejména pro mladší klientelu je obtížnost velmi nevyrovnaná a asi nejvíce kazí celkový dojem. Ale je to vždy o subjektivním pocitu, takže je to jen a jen na vás, jak se s cestou poperete.
Taktéž práce kamery není úplně stoprocentní a mnohokráte jejím přiěiněním zbyteěně zemřete jenom proto, že jste přehlédli smrtící překážku ěi nějakou tu propast. V těchto případech nepomůže ani vcelku přesné ovládání postaviěky. Ještě že si můžete jednou dokončené levely projít znovu a dopátrat se tak všech skrytých bonusů, které jste poprvé nezaregistrovali.
